Project about half-minute horrors - 1.Chůva

28. května 2014 v 12:58 | Lovithea |  Project

Doufám že se vám bude líbit. Ale pozor, je to trošku větší krvák.. Hlavně ten konec. Proto těm slabším osobám nedoporučuji toto číst. :-D ale pokud jste odvážní tak směle do toho! :-D
Kdyžtak mi potom napište, co si o tom myslíte :-D


1. Chůva

Byl chladný Lednový večer. Za okny pozvolna padal sníh, který pod náporem bot lehce křupal. Drobná šestiletá holčička hleděla se svým osmiletým bráškou na venkovní krásu měsíce. Nikde ani stopa. Jejich mladá maminka telefonovala s někým, kdo připomínal starou babku. Oboum dětem v hlavě šrotovala jediná myšlenka: Nová chůva! Už několik chův vystřídali. Bohužel rodičům se nedařilo udržet tu nějakou chůvu déle jak týden. Děti byli příliš hyperaktivní z čehož většina dospělých nebyla št'astná. Osmiletý Mike pohlédl do tváře malé holčičce Adelle. Usmáli se na sebe svým lstivým úsměvem. Maminka vešla do obývacího pokoje. Oblečení měla plesové, krásné bledě modré šaty se zavazováním za krk. Náhrdelník z rubínů a zčesané blond vlasy do upraveného culíku. Vysoké bledě modré podpatky krásně zářili svým leskem. Ruce dala v bok. Zamračila se na obě své děti. Prohlédla je.

"Tak moji zlatíčka-" začala opatrně "-my s tatínkem jedeme na obchodní schůzku proto tu dnes večer budete s novou chůvou. Vím-" přišla k nim. Poklekla "-že se vám to nelíbí ale bud'te hodní, poslouchejte a my s tatínkem vám přivezeme spoustu dárků. hmmm..dobře?"

Obě děti němě koukali na svou matku. Ano, chápali moc dobře co má na mysli. Jejich rodiče byli bohatí. Bohužel věčně někde cestovali a to se nelíbilo jim. Proto vyháněli každou chůvu, která překročila prach domu. Mike se nervozně ošil. "No dobře mami" přikývl. Adelle se zamračila. On byl vždycky ten měkoučký. Nikdy nevydržel nic. Adelle ta byla rebel. Na to že jí bylo šest se zdála být příliš chytrá. Matka koukla na svou dcerku. Pozvedla levé obočí a čekala. Holčička nakonec přikývla "budu se snažit". Mluvila plynule, bez náznaků špatnosti. Její řeč byla pozoruhodná. Usmála se na ní Adelle.

"Dobře" vstala ladně jejich maminka. Pomalu odkráčela z obýváku. Nejspíš za tátou. Mike se ohlédl po své mladší sestře. Ušklíbl se.

Ty to asi nenecháš jen tak, co?" jeho na krátko ostříhané vlasy se zavlnili. Tmavě hnědé až černé oči se zaleskli.

"To rozhodně ne" opáčila Adelle.

Z chodby se ozvalo otevírání dveří. Potom zazněl starý hlásek nějaké ženy. Rodiče obou dětí, cosi říkali. Nejspíš upozorńovali. "Ahoj mami" zařvala Adelle. Rozeběhla se k chodbě ale zarazila se. Uviděla postarší babku s šílenou tváří. Oči zvláštní mrkvovou barvu. Mike udělal totéž gesto jako jeho mladší sestra.

"Ach, děti tohle je Hellia vaše nová chůva" řekl otec.

"d-dobrý den" pozdravili oba sborově.

"Ahojte mrńata...-" otočila pohled na jejich rodiče "-tak už utíkejte, já je zvládnu"

Z jejích slov se oboum udělala husina. Rodiče pohlédli na své děti. Pozdravili je a odešli. Stařena zaklapla dveře. Chvíli nehybně stáli. Pozorovali jeden druhého. Ozvalo se nastartování auta. Hellia nenávistně, toužebně s krvelačností v očích pohlédla na děcka.

"Vítejte v domě hrůzi" zasmála se.

"C-co?" vydal ze sebe pištivě Mike.

"Mike utíkej!" zařvala Adelle.

Oba se rozeběhli pryč. Dům v níž bydleli byl veliký. Schovat se tu dalo. Při nejhorším můžou utéct oknem. Zahli za roh. Rozeběhli se ke konci chodby v níž stáli dveře do podkroví. Zaklapli je. Oba udýchaně se zatajeným dechem čekali, co se bude dít dál. Mike tiše vzlykal.

"Mike mlč" pípla Adelle "uslyší nás"

Mike kupodivu poslechl. Umlkl. Po pár minutách se ozval zvláštní klapot. Slyšeli, jak někdo brousí nože. Po chodbě se rozléhal děsivý smích. Hellia odpočítávala hodiny...Tic tac tic tac.

Slyšeli že míří k nim. Otevírá každé dveře. Hledá! A blíží se k cíli. Adelle vstala. Popadla Mikea. Zamířila s ním potichu po schodech dolů. Schovali se pod schodama za skříńí. Jakmile to udělali ozvalo se zavrzání dveří. Chůva kráčela dolů za nima.

"tak vylezte dět'átka, dám vám bombonky" zasmála se "nebojte se já vám neublížím"

Znovu řinčení nožů. Žena sešla schody. Užuž slyšeli její kroky. Byla nedaleko nich. Rozházela skříńě, bedny, všechno poblíž. "A...tak tady jste" pohledem zavadila o skříń "už sem se bála že jste se ztratili miláčci moji" zasmála se opět. Popadla Adelle za loket. Vytáhla jí do vzduchů. Mike zařval zděšením. Hellia odhodila malou šestiletou holčičku za sebe. Potom popadla zmítajícího se Mike. S nožem v ruce mu podřezala tepnu. Adelle zařvala hrůzou. Stařena ted' popadla jí. Táhla dívku i s mrtvým chlapce chodbou nahoru. Všude ted' na stěnách byla krev. Zavedla oba do obývacího pokoje. Na stěně krví stálo:

Děti d'ábla, nezasloužíte si žít.

Nechtěné a odhozené,

bez matky a otce budete sloužit navždy mě.

Chůva Mike odhodila stranou. Ze stěny vysel provaz. Ach, bože to ne pomyslela si Adelle. Hellia jí pověsila. Nebo spíše oběsila. Malá holčička nemohla nic dělat. S lítostí, obavami a smutkem v očích prohlásila: "je mi to líto" dřív než jí Hellia začala řezat po celém tělě. Dívenka se dusila.

Malého Mike pověsila na druhý provaz. Obě bezvládná těla vysela bez špetky života.

Chůva po této akci zmizela. Bloudí po světě a zabijí. Malé, drzé děti. Policie nikdy nenašla Helliu. Rodiče malých dětí skončili v blázinci, kde strávili několik let poté se oba zabili.
Žeby nakonec Hellia chtěla aby skončili spolu? Cožpak musela trestat dvě malé děti? Zasloužila si toto rodina? To už se nikdy nedozvíme.


Konec





Ps. Tak, co vy na to? :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliza Eliza | Web | 30. května 2014 v 11:48 | Reagovat

Huh? o.O :D
Taková první reakce :D
Děj mi připadá docela rychlý a takový...Jako jedu jedu a WHAT? Ale chytla jsem se a je to dobrý :) Těším se na další témata, jsou tam tuším i lepší, ale chůva se zatím zadařila docela obstojně ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama